Revmatoidní artritida

Revmatoidní artitida je autoimunitní onemocnění, při němž imunitní systém mylně napadá vlastní tkáně organismu.

Při osteoartritidě dochází k opotřebení kloubů, „revma“negativně ovlivňuje kostní tkáně, což má za následek bolestivé otoky, které mohou způsobit až deformaci kloubu a kostní erozi. Zánět, který revma provází, nicméně může ovlivňovat i jiné části těla.

Mezi hlavní symptomy patří:

• Citlivé, horké a oteklé klouby
• Ztuhlost kloubů, která bývá nejvýraznější po ránu a po nečinnosti
• Únava, horečka, hubnutí

V raném stadiu postihuje revmatoidní artritida nejprve malé klouby, zejména ty na prstech rukou či prstech u nohou. Jak nemoc postupuje, rozšiřuje se na zápěstí, kolena, kotníky, lokty i kyčle a ramena. Obvykle dochází k problémům u stejných kloubů na obou stranách těla. Kromě toho může revma postihovat i kůži, oči, plíce, srdce, ledviny, slinné žlázy, nervovou tkáň, kostní dřeň nebo cévy.

Při „revma“ napadá imunitní systém kloubní výstelku. Výsledný zánět zhutňuje synoviální tekutinu (kloubní maz), což může mít za následek zničení chrupavky a kosti v kloubu. Šlachy a vazy, které udržují kloub, se oslabují a vytahují. Kloub pak ztrácí svůj tvar a postavení.

Lékaři dosud neznají přesnou příčinu tohoto onemocnění, ale velký vliv mají pravděpodobně genetické predispozice. Geny sice samy od sebe „revma“ nezpůsobí, nicméně mohou člověka učinit citlivějšího na některé z vnějších faktorů (například infekce jistými viry či bakteriemi), které mohou nemoc spouštět.

Mezi rizikové faktory patří:

• Pohlaví: U žen je riziko rozvoje onemocnění vyšší než u mužů
• Věk: Objevit se může v jakémkoliv věku, nejčastěji se však projeví mezi 40. a 60. rokem života
• Rodiná historie: Přítomnost „revmatu“ v rodině zvyšuje riziko jeho vzniku
• Kouření
• Obezita