Kortizol

Steroidní hormon, který ovlivňuje řadu tělesných procesů, vyplavuje se ve větším množství v případě stresové události

Kortizol je steroidní hormon patřící do skupiny glukokortikoidů. Produkují jej nadledvinky, z nichž se uvolňuje do krevního oběhu, který jej rozvádí po celém organismu.

Důležitý pro celý organismus

Téměř každá tělesná buňka má receptory na kortizol, což ilustruje, jak důležitou roli tento hormon v organismu hraje. Vždy závisí na tom, jakou buňku zrovna „zasáhne“. Ovlivňuje hladinu tělesného cukru, čímž působí na metabolismus, ovlivňuje vodní prostředí v těle, působí protizánětlivě, vliv má na krevní tlak, fungování mozku a opomenout nesmíme ani jeho důležitost v těhotenství, kdy je nezbytný pro optimální vývoj plodu.

Typicky je jeho hladina nejvyšší po ránu a během dnes klesá. K jeho nárůst v krvi může dojít i v reakci na stres. Jeho vyplavování reguluje hypofýza, hypotalamus a nadledvinky.

Příliš málo i mnoho je problém

Příliš mnoho kortizolu v krevním oběhu mohou zapříčinit stav zvaná Cushingova nemoc. Jejích příčin je řada, může se jednat o nádor některého z orgánů, který hormon produkuje, vznikat ale může i nadměrným podáváním kortikoidů při terapii autoimunitních onemocnění (lupénka, revmatoidní artróza, lupus). Nedostatek kortizolu bývá naopak spjat s Addisonovou nemocí, jejíž příčinou mohou být autoimunitní onemocnění nebo poškození nadledvinek.

Dlouhodobě vysokou hladinu kortizolu může mít za následek i dlouhodobý stres. Výsledkem mohou být problémy s učením a pamětí, zhoršená obranyschopnost, tloustnutí, vyšší krevní tlak, zhoršení hladin cholesterolu či kardiovaskulární onemocnění, stejně jako psychické problémy (deprese, návaly úzkostí).